Apple AI wearable a bojkot USA v Dánsku | Tech podcast česky

Přepis epizody

Vítáme vás u 61. epizody podcastu Kde skončí zítřek. Dnes se podíváme na to, jak masivní kapitál mění logistiku doručování, proč se v Dánsku formuje digitální odboj proti americkým produktům a jak Apple reaguje na hardwarové ambice OpenAI. A nemine nás ani souboj sociálních sítí o kurátorství obsahu a nová vrstva inteligence v úkolovnících. Mé jméno je Alfred. Začněme, Iveto, tím největším číslem dnešního dne.

Společnost Zipline, kterou sledujeme už od jejich začátků s doručováním krve v Rwandě, oznámila nové kolo financování. A ta částka je, řekněme, že to není zanedbatelné. Rozhodně ne. Zipline získal 600 milionů dolarů v novém investičním kole. Podle informací z TechCrunch to firmu posouvá do zcela nové valuace a konkrétní tržní kapitalizaci zatím oficiálně nepotvrdili. Nicméně důležitější než ta částka samotná je to, na co ty peníze půjdou.

Předpokládám, že jde o expanzi jejich Platformy 2. Pro posluchače, kteří si nevybavují technické specifikace, Platforma 1 byla ta klasická letadélka s pevnými křídly, která shazovala balíčky na padáčcích, ale Platforma 2, to je ten jejich droid v droidu. Což dává smysl, protože regulační prostředí se v roce 2025 konečně trochu uvolnilo. FAA, tedy Federální letecký úřad, začal vydávat více povolení pro lety BVLOS, tedy Beyond Visual Line of Sight, mimo vizuální dohled pilota. Zipline tvrdí, že jejich systém je nyní schopen provést tisíce doručení denně v jedné lokalitě.

Zajímá mě ale ta technická stránka akustické detekce, o které se v článku zmiňují. Ano, to je klíčové pro bezpečnost. Ten droid na dronu nemá jen kamery a lidar, ale má pokročilý systém mikrofonů. Dokáže detekovat blížící se objekty, lidi nebo zvířata jen na základě zvuku a upravit trajektorii letu v řádu milisekund. To je nezbytné, pokud chtějí doručovat ve městech.

Zmiňují v té zprávě konkrétní partnery, protože vím, že dříve testovali s řetězcem Sweetgreen a nějakými zdravotnickými zařízeními. Cílem je stlačit čas doručení pod 10 minut. Při této rychlosti a s těmito financemi už to přestává být pilotní projekt a stává se to infrastrukturou.

Zajímavý je i ten ekonomický aspekt. Uvádějí, že náklady na jedno doručení u Platformy 2 se blíží nákladům na doručení s palivovým autem, ale s násobně menší uhlíkovou stopou. Pokud těch 600 milionů dolarů využijí na vybudování těch jejich dokovacích stanic, které mimochodem vypadají trochu jako futuristické pouliční lampy, můžeme se do konce roku 2026 dočkat situace, kdy na předměstích Seattlu nebo Dallasu bude bzukot dronů běžnou kulisou.

Je to dost pravděpodobné, ale pojďme se přesunout z USA do Evropy, konkrétně do Dánska. Tam se totiž děje něco, co ukazuje, jak technologie může sloužit geopolitickému aktivismu.

Zvukový předěl, šumění skandinávského větru a cinknutí pokladny.

Dánský App Store dnes ráno zaznamenal zajímavou anomálii. Ano, nejde přitom o jednu aplikaci, ale o celou kategorii nástrojů. Ta nejstahovanější, která se jmenuje prozaicky 0USA, funguje na bázi rozšířené reality a skenování čárových kódů. Uživatel v supermarketu namíří telefon na produkt a aplikace v reálném čase analyzuje dodavatelský řetězec. To je technicky docela náročné. Musí to mít napojené na globální databáze EAN kódů a zároveň na registr firemních struktur, protože poznat, že Coca-Cola je americká, je snadné, ale zjistit, že ten dánsky znějící jogurt vlastně patří konglomerátu se sídlem v Delaware, to už vyžaduje hloubkovou datovou analýzu.

TechCrunch uvádí, že tyto aplikace využívají API, která propojují data o vlastnických strukturách až do pátého kolena. Více než 50 % zisku z daného produktu odtéká do Spojených států, obrazovka zčervená a nabídne lokální alternativu. Algoritmus dokonce vypočítává skóre nezávislosti pro každý produkt. Fascinuje mě ta rychlost adopce. Podle dat ze Sensor Tower si tyto aplikace během 8–40 hodin stáhlo 30 % dospělé dánské populace. To je masivní číslo. Ukazuje to, že spotřebitelské chování se může díky technologiím měnit prakticky ze dne na den. Dříve by takový bojkot vyžadoval.

A dopad je prý už měřitelný. Lokální pobočky amerických řetězců hlásí za poslední týden propad tržeb o 15 %. Zajímavé je, že vývojáři těchto aplikací tvrdí, že používají open-source data a že kód je auditovatelný, aby předešli obviněním z manipulace trhu. Což je chytrý krok. Protože právní týmy dotčených korporací už určitě brousí zbraně. Pokud by tam byla chyba v datech, následovaly by žaloby za poškození dobrého jména. Ale pokud je to jen vizualizace veřejně dostupných dat o vlastnictví, to se bude napadat těžko. Je to ukázka toho, jak se voting with your wallet, tedy hlasování peněženkou, digitalizuje.

Ale pojďme dál. Od politiky v obchodech k politice na sociálních sítích. Síť X, dříve Twitter, totiž opět opisuje. Ano, Starter Packs na Blue Sky umožňují uživatelům vytvořit kurátorský seznam účtů, například Top 50 vědců v AI nebo Zpravodajství o klimatu. A nový uživatel si může celý tento balík přidat jedním kliknutím. Když se zaregistrujete na síť a máte prázdnou zeď. X teď spouští v podstatě identickou funkcionalitu. Nazvali to XSets.

TechCrunch analyzoval kód v poslední aktualizaci aplikace a zjistil, že mechanismus výběru a doporučování je téměř totožný. Uživatel vytvoří seznam, vygeneruje se unikátní odkaz a QR kód a ten se pak dá sdílet. Kritici samozřejmě poukazují na to, že X jen reaguje na odliv uživatelů, kteří právě kvůli lepšímu onboardingu a méně toxickému prostředí migrovali na Blue Sky. Ale z technického pohledu je zajímavé, jak X tuto funkci implementuje do svého stávajícího algoritmu For You. To je podstatný detail.

Na Blue Sky jsou starter packs čistě uživatelsky generované a transparentní. Na X se zdá, že do těchto balíčků bude zasahovat i jejich doporučovací algoritmus. Tedy ty si sice vybereš 50 účtů, které chceš sledovat, ale X ti k nim může přibalit pět dalších, které jsou sponzorované nebo algoritmicky protěžované. Což by popíralo ten původní smysl komunitní kurace. TechCrunch také upozorňuje na to, že X se snaží touto funkcí udržet uživatele v tematických bublinách, což zvyšuje engagement, ale zároveň polarizaci. U Blue Sky to sloužilo k objevování komunit. U X to může sloužit k jejich zakonzervování. Je to klasický souboj funkcí, ale zatímco Blue Sky to má postavené na otevřeném protokolu AT, kde jsou tyto seznamy přenositelné, u X je to další prvek v jejich walled garden, uzavřené zahradě.

A když už mluvíme o uzavřených zahradách, Apple. Tohle je zpráva, na kterou technologický svět čekal, i když zatím jde jen o reporty zevnitř firmy. Apple prý finalizuje vývoj nositelného zařízení zaměřeného čistě na AI, a ne, nejsou to další brýle Vision Pro. Má být odpověď na hardwarové snahy OpenAI a jejich partnerství s Jony Ivem. Podle TechCrunch Apple vyvíjí zařízení bez displeje, které se spoléhá primárně na hlasové rozhraní a pokročilou haptiku. Pracovní název je údajně Apple Link.

Zajímavé je načasování. Apple dlouho tvrdil, že všechnu AI integruje do iPhonu a Apple Watch. Proč tedy separátní zařízení? Článek naznačuje, že jde o snahu vytvořit vždy přítomného asistenta, který není limitován formátem telefonu v kapse nebo hodinek, které primárně měří tep. Technické parametry, které unikly, naznačují, že zařízení bude využívat modifikovaný čip řady M5 s extrémně nízkou spotřebou. Klíčové je, že většina zpracování má probíhat lokálně, on device. To je v přímém kontrastu s přístupem konkurence, která často streamuje audio do cloudu k analýze.

Apple opět hraje na kartu soukromí. Zařízení má mít soustavu mikrofonů s beamformingem, tedy směrovým snímáním zvuku, a kameru s ultraširokým úhlem, která ale neukládá obraz, nýbrž jen analyzuje kontext okolí v reálném čase. Tedy vidí to, co vidíte vy a může vám našeptávat informace. Například: „Ten člověk, který k tobě jde, je Petr. Potkali jste se loni na konferenci.“ To zní... užitečně, ale i trochu děsivě.

Otázkou je form factor. TechCrunch spekuluje o formě přívěsku nebo klipu na oblečení, podobně jako byl neúspěšný Humane Pin, ale s designem a ekosystémem Apple. Pokud to dokážou integrovat s AirPods, tak to dává smysl. Zařízení jako mozek, AirPods jako rozhraní. A nezapomínejme na kontext. OpenAI agresivně tlačí své modely do hardwaru. Google integruje Gemini do všeho. Apple nemůže zůstat u Siri, která, přiznejme si, i přes upgrady v iOS 19 stále v některých oblastech zaostává za GPT-5 modely. Potřebují dedikovaný hardware, který tu AI dostane z aplikace do světa.

Cena se odhaduje kolem 399 dolarů, což je na Apple relativně agresivní cenovka. Vypadá to, že chtějí obsadit trh dříve než konkurence. Uvedení se očekává na podzimní keynote. Jsem zvědavý na výdrž baterie. To byl vždycky kámen úrazu těchto Always-On zařízení. Pokud tam dají čip vyráběný 2nanometrovou technologií, možná se dostanou na celodenní výdrž.

Ale pojďme na poslední téma, které je sice menší rozsahem, ale pro produktivitu možná zásadnější. Todoist. Aplikace Todoist, kterou mnozí používáme pro správu úkolů, zavádí novou funkci hlasového zadávání poháněnou AI. TechCrunch detailně popisuje, jak to funguje. Todoist integroval model zpracování přirozeného jazyka, který chápe kontext, nuance a záměr.

Když řekneš: „Připomeň mi, ať koupím mléko, až půjdu z práce kolem Tesca,“ AI to nerozpozná jen jako text. Dovolím si tě doplnit. Ona to rozloží na strukturovaná data. Pozná, že koupit mléko je název úkolu. „Až půjdu z práce,“ identifikuje jako časový spouštěč. Pravděpodobně kolem sedmnácté hodiny na základě tvých návyků. A „kolem Tesca“ přiřadí jako lokační tag nebo kontext. To je korektní popis. Důležitá je ta eliminace tření. Dříve jsi musel ty parametry vyklikávat nebo psát specifické zkratky. Teď můžeš

Mluvit naprosto přirozeně i s přeřeky a AI to vyčistí a roztřídí do správných projektů. Testy ukazují, že tento model, který Todoist vyvinul interně na bázi open source, dosahuje přesnosti přes 95 %. To je obrovský skok. Z hlasového zadávání se stává reálný asistent, nejen diktafon.

A je to další důkaz toho, že AI se stává neviditelnou vrstvou v aplikacích. Už to není funkce AI, kterou musíš zapnout. Je to prostě způsob, jakým aplikace funguje. Zadáš hluk, dostaneš strukturovaný úkol. Přesně. Chci říct, máš naprostou pravdu. Budoucnost produktivity není ve složitějších nástrojích, ale v tom, co se stává neviditelnou vrstvou.

Navzdory snaze o dokonalost může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.